NOVINKY
01. Květen 2009
Společenská místnost.
V roce 2010 byla otevřena v našem penzionu nová společenská místnost.
. . . více
VÝLETY PO OKOLÍ
Rychlý přehled výletů po okolí:

Jízda na lodičkách (soutěsky)
Kyjovský hrádek
Naučná ztezka přátelství
Panská skála (varhany)
Pohraniční opevnění
Sklárna Chřibská, něco málo o skle
Štola sv. Jana Evangelisty
Vlčí deska
Výlet do Jetřichovic
Výlet historickým vlakem
Výlet na Pravčickou bránu
Výlet na rozhlednu Jedlová
Výlet na rozhlednu na Studenci

JÍZDA NA LODIČKÁCH(SOUTĚSKY)
TICHÁ SOUTĚSKA Dříve nazývaná Edmundova nebo Dolní, skalnatý kaňon řeky Kamenice, poslední ze tří soutěsek na dolním toku řeky, VJV od Hřenska. Jeho stěny tvoří strmé, často kolmé skalní stěny, vystupující nad úroveň hladiny do výšky 50 až 150 metrů, s dobře patrným kvádrovým rozpadem pískovců, některé balvany se sesuly na dno kaňonu. Původně zcela nepřístupná, koncem 19. Stol. Začaly z příkazu knížete Edmunda Clary-Aldringena nákladné úpravy, na kterých se podílelo 200 dělníků pod vedením italských odborníků. Dne 4.5.1890 byla soutěska slavnostně otevřena. V úseku, kde skály spadají přímo do vody, nahrazuje cestu plavba na člunech. Přístup z horního okraje Hřenska od mostu pěšinou zprvu po levém, pak po pravém břehu Kamenice pod skalními převisy s třemi tunely ke splavu, nad nímž je dolní přístaviště člunů. Po vodě je možné urazit další úsek 960 m, na který navazuje pěší stezka po levém břehu k Meznímu můstku, odkud je možné pokračovat dál do Divoké soutěsky nebo vystoupit po schodech do Mezné. Nad soutěskou vystupuje řada skal se zajímavými útvary, např. Skalní rodina či Strážce.
>> zpět na rychlý přehled <<


KYJOVSKÝ HRÁDEK
Kyjov - Kyjovský hrad Malá rekreační ves na říčce Křinici vznikla v polovině 17. století, kdy podnikavý tkadlec Kryštof Riedel postavil kolem panské pily u rybníka několik domků. Obec leží na začátku Kyjovského údolí, hlubokého kaňonu, který říčka vytvořila v křídových pískovcích. Západně od obce jsou na vysokém pískovcovém skalním ostrohu nad levým břehem Křinice zachovány nepatrné zbytky Kyjovského hradu, který je však podstatně starší, než dnešní ves. Je možné, že se nejedná o hrad, ale o původní osadu, která později zanikla. Její existence je někdy spojována s dávnou důlní činností, na kterou ukazují některá stará místní jména (Železná jáma, Zlatá díra, Zlatý potok) i dosud dochované stopy po dolování. Údajně se zde v minulosti rýžovalo i zlato. Kyjovský hrad je ve srovnání s ostatními hrádky v okolí nezvykle velký a jeho účel není dodnes jasný. Archeologický průzkum, provedený v 80. letech 20. století naznačil, že se jedná spíše o staré sídliště, které zaniklo ještě před svým dokončením. Možná, že je založili středověcí prospektoři, kteří se zde někdy v době kolem roku 1300 pokoušeli dolovat železnou rudu, a když poznali marnost svého úsilí, odešli jinam. Místo je dobře chráněno strmými skalními stěnami nad kaňonem Křinice a širokou průrvou je rozděleno na hlavní ostroh a větší zarovnanou plošinu, považovanou dříve za předhradí. Ta je na vnější straně ohraničena další mělkou skalní průrvou, v níž byly nalezeny pozůstatky staré pece. Zhruba uprostřed plošiny je čtvercová prohlubeň, která je někdy považována za cisternu, ale spíše jde o pozůstatek po nějaké stavbě. Skalní průrvou mezi plošinou a hlavním ostrohem sem z boční rokle vystupuje značená cesta a samotný ostroh je z průrvy přístupný vytesaným zalomeným schodištěm, které bylo zajištěno brankou. Z plošiny se do průrvy a ke schodišti scházelo protilehlou rozsedlinou. Na severním a západním okraji hlavního ostrohu jsou dodnes zachována čtyři podvalí, upravená ve skalních rozsedlinách, nad nimiž zřejmě stály dřevěné nebo hrázděné stavby. Nasvědčují tomu porůznu umístěná, často sotva znatelná lůžka trámů či přitesané stěny. Přístup na hrad dnes usnadňuje množství vytesaných schodů, jejichž značná část ale pochází až z přelomu 19. a 20. století, kdy byl hrad turisticky zpřístupňován. Takové schůdky vedou ve východním cípu skály k vyhlídce. Na západním konci masivu lze z hradu sestoupit těsnou rozsedlinou k jehlanovitému vedlejšímu skalisku, vysunutému nad údolí.
>> zpět na rychlý přehled <<


NAUČNÁ STEZKA PŘÁTELSTVÍ
Naučná stezka přátelství Hřensko – Tři prameny (3 km) - odbočka k Pravčické bráně (5 km) - Pravčická brána a zpět (6 km) - Mezní Louka (12 km) - Mezná (14 km ) - Soutěsky (14,5 km) - přístaviště v Tiché soutěsce (15,5 km) - dolní přístaviště (16,5 km) - silnice (18,5 km) - Hřensko (19 km) To nejzajímavější, nejobdivovanější, nejnavštěvovanější a nejznámější objevíme na trase Naučné stezky přátelství. Ta nás z Hřenska povede k největšímu skalnímu mostu v Evropě – Pravčické bráně, nabídne pohled na půvabnou lidovou architekturu i romantickou projížďku Tichou Soutěskou. Výlet zahájíme v Hřensku. Můžeme vyjít od břehu Labe a podrobněji si prohlédnout pohraniční obec, považovanou za bránu do nejpůvabnější oblasti Českého Švýcarska. Chceme-li ušetřit nějaký ten krok, vyplatí se zaparkovat v horní části Hřenska u hotelu Klepáč. Vyrazíme po červené turistické značce, stoupající společně se silnicí směrem k Mezní Louce. Je třeba dávat pozor na motorová vozidla, některé zatáčky nejsou zcela přehledné. Vyplatí se využít autobusového spojení a dojet ke Třem pramenům. Tady konečně uhýbáme ze silnice vlevo a stále po červené značce stoupáme kamenitou lesní cestou mezi jednotlivými skalami. Z informační tabule na zastávce naučné stezky se dozvíme podrobnosti o lesích Labských pískovců, o rostlinách a kvádrových pískovcích. Opustíme příjemné údolíčko a trochu se zadýcháme při strmějším výstupu. Odbočka vede k Jeskyni českých bratří, využívané exulanty v době pobělohorské. Vracíme se zpět na značku a pokračujeme k odpočinkovému místu pod Pravčickou bránou. Nespokojíme se s pohledem „zespodu“ a vydáme se asi 0,5 km vzhůru upraveným chodníkem. Nejobdivovanější útvar celé naší oblasti je od r. 1980 uzavřen, obrovský počet návštěvníků ohrožoval jeho samotnou existenci. I tak se podíváme až k bráně a vystoupíme na okolní skalní vyhlídky. Do areálu se platí vstupné. Příjemné posezení nabízí restaurace Sokolí hnízdo, která vznikla r. 1881 rozšířením původního výčepu. Následuje vcelku pohodlný úsek tzv. Gabrielinou stezkou, zbudovanou v r. 1892. Stále sledujeme červenou značku a takřka po vrstevnici „obkreslujeme“ monumentální Křídelní stěnu a další útvary – je zajímavé, že i zcela mimo letní sezónu tady potkáme spoustu obdivovatelů této romantické trasy. Občas se potěšíme dílčími výhledy především na Růžovský vrch a pak pohodlně sestoupíme k silnici a Mezní Louce. Tady najdeme dobré zázemí – hotel, restauraci, občerstvení, prodejnu se suvenýry, kemp. Z Mezní Louky jdeme po zelené značce – asi 2 km po silnici až do malé vsi Mezná. Objevíme tady spoustu rázovitých chalup, některé z nich i novější objekty slouží jako penzióny, vesměs jsou v provozu pouze v letní sezóně. Uprostřed obce značka ostře uhýbá vlevo a velice strmě zprvu otevřeným terénem, pak lesem mezi skalami klesá do romantického údolí Kamenice, k Meznímu můstku. Přejdeme na levý břeh a pokračujeme podél proudu Kamenice k přístavišti. Stejně jako před více než 100 lety bude naším dalším dopravním prostředkem člun, naším společníkem převozník, který pohání a kormidluje plavidlo bidlem. Z jeho výkladu se dozvíme vše zajímavé o skalách, lemující potemnělý kaňon řeky. Po absolvování 960 m dlouhého úseku Tichou soutěskou vystoupíme na pravý břeh a pohodlnou cestou jdeme k silnici. Vyjdeme v blízkosti hotelu Klepáč ve Hřensku
>> zpět na rychlý přehled <<


PANSKÁ SKÁLA(VARHANY)
Panská skála. Čedičový vrch (580 m), výrazně vystupující z náhorní plošiny u Práchně na Východním okraji Kamenického Šenova je nejznámější geologickou rezervací u nás. Pěti až šestiboké pravidelné čedičové sloupce jsou téměř svislé, až 12 m dlouhé a mají 20 - 40 cm v průměru. Celý útvar připomíná píšťaly varhan, a proto je často nazýván Varhany. Pod skálou je malé jezírko, které vzniklo v jámě po vytěžení horniny a je plněno srážkovou vodou. Na východním úpatí vrchu stojí starý kamenný sloup Panny Marie. Ze snadno dostupného vrcholu je pěkný rozhled k severu a západu na Kamenický Šenov a okolní kopce.
>> zpět na rychlý přehled <<


POHRANIČNÍ OPEVNĚNÍ
V okolý penzionu se nacházý velké množstvý bunkrů pocházejících z období 1937-38, které zaujmou jak nadčence vojenské historie tak i běžné turisty.
>> zpět na rychlý přehled <<


SKLÁRNA CHŘIBSKÁ, NĚCO MÁLO O SKLE
Chřibská - nejstarší sklárna v Evropě. Kde se vyrábí český křišťál? České Švýcarsko a oblast k němu přiléhající se ve světě proslavily výrobou skla a křišťálu. Právě tady se vyrábí známé bohémské / české sklo. V malé vesničce Chřibská se nachází nejstarší funkční sklárna v Evropě. Již v 16. století se účetní knihy odvolávaly na stoletou historii této sklárny. Je možné si zde objednat exkurzi a uvidět tak výrobu skla na vlastní oči, nebo, pokud se vám poštěstí, si sami vyzkoušet, jak se sklo fouká. Nemějte strach, že vás budou nutit, abyste si skleněné výrobky koupili, ale pokud sem jedete s úmyslem pořídit suvenýr či dárek pro své blízké, určitě si ho kupte právě tady. Je zde mnoho malých obchůdků a skláren, které prodávají sklo z vlastních dílen, ale i z velkých sklářských továren, a ceny jsou zde podstatně (často více než 2x) nižší než v Praze, nemluvě o cenách v zahraničí.
>> zpět na rychlý přehled <<


ŠTOLA SV. JANA EVANGELISTY
Štola sv. Jana Evangelisty byla založena na severozápadním úpatí hory někdy kolem roku 1781. Jako tzv. dědičná štola měla především funkci odvodňovací a větrací, vedle toho ale sloužila i k těžbě. Její vchod je u bývalé šmelcovny vedle silnice z Jiřetína do Rybniště. Hlavní chodba, dlouhá 440 m, je ražena přibližně jižním směrem a na několika místech z ní odbočují krátké rozrážky, z nichž nejdelší měří asi 20 m. Zhruba uprostřed chodby je nevelká prostora, zvaná "kaple", ze které vede k jihovýchodu asi 90 m dlouhá odbočka. Asi 55 m za "kaplí" ústí shora do hlavní chodby 25 m hluboká větrací šachta, která chodbu spojuje se štolou sv. Kryštofa. Celková délka všech chodeb je 640 m, z toho je turisticky zpřístupněno 360 m. Štola sv. Kryštofa byla založena v roce 1539 jako hlavní důlní dílo. Její ústí je výše ve svahu Křížové hory, asi 250 m jižně od vchodu do štoly sv. Jana Evangelisty. Asi 40 m dlouhá hlavní chodba je 10 m před koncem narušena závalem v místě zasypané šachty, spojující štolu s povrchem a s třetí štolou, vyraženou asi o 8 m výše. Zhruba 15 m od vchodu odbočuje z chodby hlavní dobývka, která je z velké části vyplněna kamením a pouze v horní části je ponechána 15 m dlouhá volná chodba jihovýchodního směru. Na jejím konci se ukloněná dobývka svažuje 18 m k ústí téměř kolmé, 25 m hluboké větrací šachty, vedoucí do níže položené štoly sv. Jana Evangelisty. Nad ústím šachty odbočují jihovýchodním směrem dvě chodby, dlouhé 10 a 27 m. Celková délka všech chodeb je 197 m. Třetí štola byla ražena asi 8 m nad štolou sv. Kryštofa. Směřuje 17 m k zasypané šachtě, ale zatím není známo, zda za ní pokračuje dále. Ústí štoly je dnes zasypáno, trychtýřovitá propadlina bývalé šachty je na povrchu dobře patrná. Poslední známá štola, nazývaná dnes "U císaře", je přímo v Jiřetíně u domu čp.252 v Křížové ulici. Další stopy po starém dolování se dochovaly také na sousedním Šibeničním vrchu, v Míšeňském dole pod Tolštejnem a v údolí Milířky jižně od Dolního Podluží, kde byla zřízena hornická naučná stezka.
>> zpět na rychlý přehled <<


VLČÍ DESKA
V sedmnáctém století vytesal kdosi do kamenné desky příběh myslivce, který zabil dva vlky. Tuto desku za čas zakryla jedle, která tu vyrostla. Když ale jednou bouře strom vyvrátila, znovu se zjevil onen tajemný příběh. Potomci myslivce stále ještě v tomto kraji žili, a tak aby si oni i my mohli znovu a znovu „číst" příběh ze života jejich předka, kamennou desku obnovili. Cesta k Vlčí desce vede Kyjovským údolím, což je kaňon řeky Křinice, který proslul svou krásou.
>> zpět na rychlý přehled <<


VÝLET DO JETŘICHOVIC
Jetřichovice jsou v srdci Labských pískovců s mnoha možností výletů.
Více na stránkách http://jetrichovicko.euweb.cz nebo http://www.jetrichovicko.cz/ouj/default.htm
>> zpět na rychlý přehled <<


VÝLET HISTORICKÝM VLAKEM
Jízda parní lokomotivou po trase Česká Kamenice - Kamenický Šenov. Výlet můžete spojit s návštěvou Panské skály, nebo muzea lustrů.
>> zpět na rychlý přehled <<





VÝLET NA PRAVČICKOU BRÁNU
Největší přírodní pískovcová brána v Evropě - hlavní turistická atrakce Českého Švýcarska. Z různých zdrojů se můžete dozvědět rozměry brány (většinou se uvádí výška oblouku - 16 m a jeho šířka - 26 m), můžete ji vidět na četných fotografiích nebo pohlednicích, ale pouze když si stoupnete přímo pod oblouk této brány, pocítíte její velikost a ujišťujeme vás, že tento pocit jen tak nevyprchá. Hned vedle brány, jako by vrostlý do skal, se nachází bývalý zámeček - Sokolí hnízdo. Zde najdete restauraci s interiéry evokujícími atmosféru 19. století a také komorní fotogalerii, která je věnována přírodním krásám Českého Švýcarska. Z celého areálu se Vám naskytnou skvělé pohledy na okolní skály. Pokud se chcete dozvědět více o tomto přírodním úkazu, je tu pro vás tato stránka: http://www.pbrana.cz
>> zpět na rychlý přehled <<


VÝLET NA ROZHLEDNU JEDLOVÁ
Jedlová je druhá nejvyšší hora Lužických hor. U rozhledny je v provozu restaurace s výbornou kuchyní. Končí zde vlek nejdelší sjezdovky Lužických hor. Vzdálenost od penzionu je asi 5-6 km.
>> zpět na rychlý přehled <<











VÝLET NA ROZHLEDNU NA STUDENCI
Studenec 736 m z ocelovou rozhlednou. V současné době ve špatném stovu. Rozhledna na Studenci. Rozhledna byla otevřena 18.července 1888 (17 m) Kníže Kinský nechal vedle rozhledny postavit dřevěnou hospodu, která v 50.letech 20.století vyhořela. Statní ústav památkové péče hodnotí rozhlednu, jako unikátní technickou památku. Při cestě na Studenec velmi často potkáte stádo kamzíků a jiné divoké zvěře. Cesta vede kolem lokality vzácné byliny monfiali, která kvete koncem června.
>> zpět na rychlý přehled <<







Copyright@2007 Tomáš Burzal